Mimorealita - Tomáš Klus

^EmiJsou věci, ^Ckterý nikdy ^Gnepřeko^Dnám, ^{Dsus4, D, Dsus2                                                                                                          
Emi}Jsou věci ^Cna který ^Gbudu vždycky ^Dsám. ^{Dsus4, D, Dsus2                                                                                                        
Emi}No tak se ^Cnezlob, mami, ^Gje to jen ^Dzlý zdání, ^{Dsus4, D,Dsus2                                                                                                    
Emi}Žiju, jsem ^Czdráv^G, D                                                                                                                                                                            
na chvíli ^Emibez dobrejch ^Czpráv. ^{G, D, Dsus4, D, Dsus2}                                                                                                             

Stalo se, stalo, a zas může se stát,                                                                       
Žiju tu poprvý a nesmím se ptát                                                                         
Kudyže cesta vede k vysněným cílům,                                                             
Jak neztratit se a nezranit se.                                                                         

R: Že trošku ^G bloudím mimoreali^Dtou,                                                         
Že lidi v ^Emiběžným světě šedivý ^Cjsou,                                                      
Už tak nějak ^Gtuším, že to nebude ^Dsnadná úloha                                      
^Emimít mě za syna. ^C                                                                       
Že trošku ^Gbloudím mimoreali^Dtou,                                                       
Že lidi v ^Emiběžným světě šedivý ^Cjsou,                                               
Už tak nějak ^Gtuším, že to nebude ^Dsnadná úloha                                    
^Emimít mě za syna. ^C                                                                               
 
Lampu ^Gzhasínáš, jdeš ^Dspát                                                                     
A zítra ^Emizase na šestou^C                                                                          
A i když ^Gprší, musíš ^Dvstát.                                                                     
Já mám tě, jsi ^Emimůj kus nebe. ^C                                                                

Jsou slova, který prostě nejdou vzít zpět,                               
Slova co obrátí naopak svět.                                                 
No tak se nezlob, mami, je to jen zlý zdání,                              
Žiju, jsem zdráv, na chvíli bez dobrejch zpráv.                         
 
Sama víš dobře, že to neumím vzdát,                                    
Zas bude líp, prý stačí jen vytrvat.                                        
Člověk si velmi snadno dosáhne na dno,                                   
Ale musí se rvát a pak s hrdostí vstát                                   
 
R: Že trošku bloudím mimorealitou,                                   
Že lidi v běžným světě šedivý jsou,                                     
Už tak nějak tuším, že to nebude snadná úloha                      
mít mě za syna.                                                                
Že trošku bloudím mimorealitou,                                         
Že lidi v běžným světě šedivý jsou,                                       
Už tak nějak tuším, že to nebude snadná úloha                       
mít mě za syna.                                                              
 
Lampu zhasínáš, jdeš spát                                              
A zítra zase na šestou                                                     
A i když prší, musíš vstát                                                 
Já mám tě, jsi můj kus nebe.                                          

Lampu zhasínáš, jdeš spát                                             
A zítra zase na šestou                                                   
A i když prší, musíš vstát.                                               
Já mám tě, jsi můj kus nebe.