G       C            G                  Emi

1. Míle a míle jsou cest, které znám,

        G               C         D         

   jdou trávou i úbočím skal,

   jsou cesty zpátky a jsou cesty tam,

   a já na všech s vámi stál,

   proč ale blátem nás kázali vést

   a špínou si třísnili šat?

        C        D       G        Emi

R: To ví snad jen déšt a vítr kolem nás,

      C         D          G

   ten vítr, co začal právě vát.

2. Míle a míle se táhnou těch cest

   a dál po nich zástupy jdou,

   krize jsou bíle a lampičky hvězd

   jen váhavě svítí tmou,

   Bůh ví, co růži, jenž dál mohly kvést,

   spi v hlíně těch práchnivých cest?

R:

3. Dejte mi stéblo a já budu rád,

   i stéblo je záchranný pás,

   dejte mi flétnu a já budu hrát

   a zpívat a ptát se vás,

   proč jen se úděl tak rád mění v bič

   a proč že se má člověk bát?

R: